Jednou jsi dole, jindy nahoře.

20. března 2011 v 13:24 | The Fish |  Zoufalé výkřiky do tmy

ERROR

Anebo jsi dole, potom ještě níž a ještě níž...


Ozval se mi dávný známý.
Nejdřív jsme se bavili normálně.
Pak se mnou začně flirtovat. (Ne, nejsem paranoidní, ty konverzace byly nacpané hormonama, vážně.)
A jeden den. A druhý den. A třetí. A pak jsi domluvíme schůzku. A čtvrtý. A já si začnu naivně myslet, že by z toho mohlo být i něco víc. A pátý den. A šestý.
A uprostřed jednoho krásného dne uprostřed jedné normální koverzace mi přiletí odkaz na jednu jeho holku ze třídy a k tomu "S ní bych to chtěl dát dohromady. Myslím, že by to šlo, co říkáš?"
Co říkám?
Říkám, že moje bublina štěstí se rozpadá. Říkám: "A co já?" Říkám, proč se v tom případě choval ke mě tak, jak se choval? A do kolonky s jeho jménem odepíšu "Jasně, máš na to :)"
Každému jsem jenom pro zábavu, na chvíli se jenom pobavit a pak odkopnout. Však co, jasně, mě to vůbec nevadí.
A co jsem si já blbá myslela?
Ona je 100x hezčí než já.
Každý je hezčí než já.
Chmm.
Jestli má být v roce 2012 konec světa, a jestli ten poslední rok bude ve stejném duchu jako můj dosavadní život, tak můj život stál za hovno.
Asi jsem k tomu předurčená.

..... tak proč si ještě dělám naději?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama